Skupina PolCoRe se podílela na výzkumu Postoje českých politiků vůči médiím a kvalitě žurnalistiky, který realizoval Roman Hájek z Katedry žurnalistiky FSV UK. Výzkum se týkal toho, jakou moc přisuzují politici jednotlivým typům médií, včetně sociálních médií, jak politici hodnotí fungování médií a jaké mají vztahy s novináři.

Z odpovědí poslanců a senátorů týkajících se role sociálních médií například vyplývá: „Pro téměř 90 % politiků představují sociální média nezbytnou součást politických kampaní (66 % rozhodně souhlasí, 23 % spíše souhlasí s tvrzením, že v kampaních se sociálním médiím nelze vyhnout). V případě významu sociálních sítí pro každodenní práci politiků už ovšem tak významná shoda nepanuje – za velmi důležité je považuje 26 % poslanců a senátorů, za spíše důležité 36 %.“

Kompletní zpráva z výzkumu je dostupná zde: Postoje českých politiků vůči médiím a kvalitě žurnalistiky

Výzkumná skupina PolCoRe dlouhodobě analyzuje užívání sociálních médií ve volební komunikaci v České republice. Jestliže v předchozích výzkumných zprávách jsme prezentovali vybraná data ilustrující intenzitu komunikace prostřednictvím sociální sítě Facebook v kampaních do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2013 (PDF) a do Evropského parlamentu v květnu 2014 (PDF), v této zprávě (Evropské volby 2014 na sociální síti Twitter) přinášíme dílčí výsledky studie zaměřené na aktivitu politiků a politických stran na Twitteru během letošní volební kampaně do Evropského parlamentu.

Zatímco Facebook, který je nejrozšířenější sociální sítí v ČR, se od prezidentských voleb v roce 2013 stal etablovaným nástrojem domácích volebních kampaní, role Twitteru v politické komunikaci byla až do letošního roku poměrně marginální. Teprve květnové volby do Evropského parlamentu naznačily v tomto ohledu výraznější posun, jak ostatně potvrdila také předvolební „superdebata“ České televize, při níž volební lídři diskutovali s diváky právě prostřednictvím Twitteru. Jak se lišily jednotlivé politické strany v adopci Twitteru pro volební komunikaci a mobilizaci voličů? Kteří kandidáti byli během volební kampaně na Twitteru nejaktivnější a do jaké míry dokázali využít síťového potenciálu této komunikační platformy? Tyto otázky stály v pozadí výzkumu, který realizovala skupina PolCoRe v rámci mezinárodního projektu koordinovaného výzkumníky z Univerzity v Aarhusu, Univerzity v Kodani a Univerzity v Ghentu. Sběr dat probíhal s využitím programu YourTwapperKeeper v období od patnáctého dubna do jednatřicátého května; archivovány byly všechny účty jednotlivých politiků, kteří kandidovali do Evropského parlamentu, a současně všechny účty jednotlivých politických stran. Tato výzkumná zpráva přináší základní deskripci shromážděných dat. Pokračování textu →

Výzkumná skupina PolCoRe v rámci dlouhodobého výzkumného projektu zaměřeného na užívání sociálních médií pro volební komunikaci a politickou participaci systematicky monitorovala průběh volební kampaně do Evropského parlamentu na sociálních sítích. Vybrané výsledky shrnuje tato výzkumná zpráva (Evropské volby 2014 na sociální síti Facebook PDF) Obdobně jako při výzkumu užívání  Facebooku politickými stranami v průběhu kampaně k parlamentním volbám 2013, jehož dílčí výsledky shrnula nedávno představená výzkumná zpráva (Facebook jako prostředek volební mobilizace v parlamentních volbách 2013), i tento výzkum sledoval primárně intenzitu mobilizace a zapojení uživatelů této sociální sítě do komunikace na profilech vybraných politických stran v období vrcholné fáze kampaně, tedy po dobu dvou týdnů před volbami.

Volby do Evropského parlamentu (EP), označované v politologické literatuře jako volby „druhého řádu“ (second-order elections), obvykle charakterizuje nižší volební účast než v případě národních voleb a menší zájem ze strany médií. V rámci oboru politické komunikace je kampaním do EP a s nimi související roli jednotlivých médií a komunikačních platforem věnována kontinuální pozornost již od prvních voleb v roce 1979, avšak teprve letošní volby přinesly příležitost zkoumat využití sociálních sítí jako nástroje volební komunikace. To platí dvojnásob v případě České republiky, kde se politické strany začaly zajímat o potenciální využití sociálních sítí v kampaních do značné míry až po prezidentských volbách v lednu 2013. V parlamentních volbách v říjnu 2013 pak ukázaly, že Facebook coby nejrozšířenější sociální síť v České republice si osvojila velká většina politicky relevantních stran, byť v míře jeho využití se strany významně lišily.

Pokračování textu →

Skupina PolCoRe realizovala výzkum mobilizace na Facebooku během volební kampaně do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Vybrané výsledky shrnuje tato výzkumná zpráva (Facebook jako prostředek volební mobilizace v parlamentních volbách 2013 PDF). V současné době probíhá s použitím stejné metodiky sběr dat k Evropským volbám 2014.

Sociální sítě se v posledních letech stávají stále běžnějším nástrojem volebních kampaní, a to jak v zahraničí, kde někteří badatelé po vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách roku 2008 začali hovořit o tzv. facebookovém efektu, tak i v České republice, kde se politické strany začaly intenzivně zajímat o komunikační potenciál sociálních médií zvláště v návaznosti na kampaň Karla Schwarzenberga (TOP09) v prezidentských volbách v lednu 2013. Zatímco ještě v době voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 bylo používání sociálních sítí pro politickou komunikaci v České republice do značné míry záležitostí úzkého okruhu politiků převážně mladší generace, kampaň před parlamentními volbami v říjnu 2013 již proběhla ve znamení všeobecného zájmu politických stran a jejich volebních štábů o tyto nové komunikační kanály, nabízející možnost efektivního oslovení voličů bez zprostředkujícího vlivu masových médií.

Pokračování textu →